Sydney je „malinko“ větší město než např. Praha. Je to nejrozlehlejší a zároveň i nejlidnatější město v Austrálii.
Pro představu - rozloha Sydney je cca 12.370 km² a rozloha Prahy je něco kolem 500 km². Severní Morava má rozlohu cca 11.000 km² - takže ta už se svou velikostí k Sydney blíží.
Ale proč se tady zabývám nějakými čísly o rozloze toho kterého místa a města? Důvodem je častá otázka lidí z mého okolí, zda jsem procestovala celou Austrálii. A já se musím přiznat, že zdaleka ne.
A přiznávám, že neznám ani celou Sydney (a to nemám na mysli ta místa, kde není radno se moc procházet a která jsou i tady). I když samozřejmě ta hlavní místa znám a i neskromně o sobě prohlašuji, že v Sydney bych byla docela dobrým průvodcem.
Na jednu stranu se často a ráda toulám svými oblíbenými a už i dobře známými místy. Na druhou stranu ale velmi ráda samozřejmě objevuji i ta, ne tak známá a turistickými průvodci a cestovními kancelářemi nepropagovaná místa. Ale přece jen – když mám psát o svých místech – tak bych asi začala v části zvané The Rocks.
V současnosti je tato část Sydney velmi oblíbenou turistickou čtvrtí plnou obchůdků se suvenýry, malebnými kavárnami s vynikající kávou a vůbec spoustou dobrot, uzounkými uličkami, tajemnými zákoutími. Je to velmi malebné fascinující místo. Když se to tak vezme – tak v těchto místech se začala psát historie nejen Sydney – ale i celé Austrálie. Myslím samozřejmě tu novodobou historii.
V současnosti je tato část Sydney velmi oblíbenou turistickou čtvrtí plnou obchůdků se suvenýry, malebnými kavárnami s vynikající kávou a vůbec spoustou dobrot, uzounkými uličkami, tajemnými zákoutími. Je to velmi malebné fascinující místo. Když se to tak vezme – tak v těchto místech se začala psát historie nejen Sydney – ale i celé Austrálie. Myslím samozřejmě tu novodobou historii.
Tak tady se zrodilo město Sydney! Já si tak někdy říkám, když se tudy toulám – a to si pište, že tudy chodím často a velmi ráda – co by na dnešní Sydney asi říkali ti první osadníci. Hlavně by ta místa vůbec nepoznali. Některé budovy by jim zřejmě povědomé byly – ale…. Z kdysi nejchudší části je dnes vlastně jedna z těch nejdražších ve městě.
Všechno to začalo v roce 1788. Hm ty osmičky – i má první návštěva Sydney a Austrálie tam tu osmičku má – rok 1998! Ale zase rychle zpět do té australské minulosti – protože jsme právě v historické části města. Psal se rok 1788, kdy zde přistála flotila, vezoucí trestance z Británie. Mimochodem o této nelehké době byla natočena spousta zajímavých filmů a seriálů. Jedním takovým filmem o osídlování Austrálie je i „The Secret River“ (na motivy stejnojmenného románu Kate Grenville). V 19. století byla, tato dnes tak malebná čtvrť, jen špinavým slumem. V roce 1900 bylo bohužel hodně původních domů strženo, protože tuto oblast zasáhla nákaza dýmějového moru. A aby toho nebylo málo tak na začátku 60. let 20. století hrozilo této části Sydney další nebezpečí. A to – jak jinak dnes – v podobě ambiciózních developerů. Ti chtěli domy srovnat se zemí a postavit zde výškové budovy. Proti tomuto plánu se postavilo hnutí „Save The Rocks“ a podařilo se jim toto malebné místo zachránit. Naštěstí!
Za dobu, po kterou já znám nebo přesněji řečeno poznávám Austrálii a Sydney – a že už jsem přece jen pamětník - zaznamenávám spoustu změn – a bohužel ne vždy jsou to změny k lepšímu. V centru města nejde přehlédnout neskutečnou výstavbu nových mrakodrapů. Nebo smutně sleduji bourání tak pro Sydney a Austrálii typických domů. Místo nich však, bohužel, rostou jako houby po dešti paneláky podobné těm, které známe z ČR! Je škoda, že mizí ta australská klasika – takový ten pravý duch měst a městeček. Někdy si říkám, že budu muset fotit každou „barabiznu“, protože až přiletím příště, tak místo kouzelného domečku bude hrozivý panelák á la Jižní Město apod.
Tak ale rychle zpět od těch neveselých věcí dnešních dnů do této staré kouzelné části Sydney – The Rocks stojí určitě za pozornost a návštěvu.
Všechno to začalo v roce 1788. Hm ty osmičky – i má první návštěva Sydney a Austrálie tam tu osmičku má – rok 1998! Ale zase rychle zpět do té australské minulosti – protože jsme právě v historické části města. Psal se rok 1788, kdy zde přistála flotila, vezoucí trestance z Británie. Mimochodem o této nelehké době byla natočena spousta zajímavých filmů a seriálů. Jedním takovým filmem o osídlování Austrálie je i „The Secret River“ (na motivy stejnojmenného románu Kate Grenville). V 19. století byla, tato dnes tak malebná čtvrť, jen špinavým slumem. V roce 1900 bylo bohužel hodně původních domů strženo, protože tuto oblast zasáhla nákaza dýmějového moru. A aby toho nebylo málo tak na začátku 60. let 20. století hrozilo této části Sydney další nebezpečí. A to – jak jinak dnes – v podobě ambiciózních developerů. Ti chtěli domy srovnat se zemí a postavit zde výškové budovy. Proti tomuto plánu se postavilo hnutí „Save The Rocks“ a podařilo se jim toto malebné místo zachránit. Naštěstí!
Za dobu, po kterou já znám nebo přesněji řečeno poznávám Austrálii a Sydney – a že už jsem přece jen pamětník - zaznamenávám spoustu změn – a bohužel ne vždy jsou to změny k lepšímu. V centru města nejde přehlédnout neskutečnou výstavbu nových mrakodrapů. Nebo smutně sleduji bourání tak pro Sydney a Austrálii typických domů. Místo nich však, bohužel, rostou jako houby po dešti paneláky podobné těm, které známe z ČR! Je škoda, že mizí ta australská klasika – takový ten pravý duch měst a městeček. Někdy si říkám, že budu muset fotit každou „barabiznu“, protože až přiletím příště, tak místo kouzelného domečku bude hrozivý panelák á la Jižní Město apod.
Tak ale rychle zpět od těch neveselých věcí dnešních dnů do této staré kouzelné části Sydney – The Rocks stojí určitě za pozornost a návštěvu.
Cadman's Cottage
je nejstarším domem čtvrti. Byl postaven v roce 1816.
Základy více než 30 domů a obchodů najdeme tady v Big Dig Toto místo, které má pro Austrálii velký historický význam, je citlivě propojeno se současným životem této čtvrti. Některé z archeologických nálezů pocházejí už z roku 1795. Vím – pro Evropany to není žádný závratný letopočet – ale tady pro Austrálii je to velká historie. Když samozřejmě nebudeme počítat historii té původní – domorodé – Austrálie.
Museum of Contemporary Art - návštěvu navrhuji i těm, které moderní umění nezajímá. Kdo nechce vidět umění, měl by alespoň vyjet nebo vyjít nahoru na terasu s kavárnou. Velké zaoceánské turistické lodě sice často brání výhledu na Sydney Opera House – ale někdy se zadaří – to když kolos odpluje – a potom u nějaké dobroty nebo i jen tak, bez občerstvení –se můžeme kochat nevšedním pohledem nejen na Operu A věřte, že kávu tady mají skutečně velmi dobrou. Ostatně jako všude v Austrálie. Myslím, že zdejší baristé umí udělat skvělou kávičku. Moje oblíbená značka je Vittoria. Tu mají i nedaleko odsud – směrem k SOH – v City Extra neboli jak my s přáteli říkáme v „novinách“. Doporučuji.
A co tyto pohledy na starou továrnu a vůbec na tuto zajímavou stavbu – co tomu říkáte? Sirius Building. Pochází z let 1978-1979. Šlo o byty pro vystěhované obyvatele The Rocks z doby přestavby této čtvrti. Ti nechtěli samozřejmě opustit tato malebná místa. A tak pro ně postavili možná trochu zvláštní budovu s 79 apartmány (1 až 4 ložnicové). Já bych se tam nastěhovala hned. Podle mě jsou to skvělé „Housing Commission“. Co říkáte?
Už nějaký rok se jedná o tom, zda tuto stavbu zachovat nebo ne. Ale podle mého názoru už k této čtvrti patří a je něčím zvláštní a výjimečná. Já bych ji nebourala. Uvidíme, jak to dopadne. Bohužel dost budov mi za těch mých už více než 20 australských let zmizelo nebo se mění – nestačím vše fotografovat, jak už jsem se ale zmiňovala.
Komentáře
Okomentovat