Kdepak pštros, to je EMU

Jak jinak začít než jednou filmovou hláškou, kterou jsem si trochu upravila:

 
„To krčisko! A ty nožiska! To je pštros, ne?!! Ale kdepak pštros! To je EMU!"

Oba, tedy emu i pštros patří mezi velké nelétavé ptáky z „rodinky" kasuárovitých.

Zatímco pštros je doma v Africe, emu je obyvatelem Austrálie. Z toho vychází i jeho české jméno, tedy Emu australský nebo také Emu hnědý.

Emu je největším původním ptačím druhem Austrálie. Dorůstá do výšky 170 až 190 cm a jeho váha se pohybuje od 25 do 50 kg. Pro srovnání, pštros měří až 3 metry a váží i 130 kg a kasuár má něco kolem 170 cm a váží 45 až 70 kg.



Do jídelníčku emu patří zejména rostliny, ovoce a také hmyz. Výjimečně spořádá i menší hlodavce nebo hada.

Co mu můžeme závidět, je jeho dobře vyvinutý trávicí systém, který mu umožňuje dokonale strávit i docela velké množství potravy. Jinými slovy, emu se klidně může přecpat a jeho trávení si s tím hravě poradí. Ideální. Co by za to dali jídlo milující zástupci člověčí říše!

Emu žije v malých skupinách. V době rozmnožování se ale sdružují do párů.

Samec se pustí do budování oválného měkkého hnízda. Samička do něj naklade vajíčka. Tedy v případě emu je příhodnějším slovem vejce. V jedné snůšce je jich 5 až 15. Starost o vejce a následně i potomky přebírá samec. Na vejcích sedí asi 8 týdnů. Po tuto dobu žije pouze ze svých tukových zásob. Jinými slovy – hladoví. To je oddaný otec, že?! Mláďata neopouští ještě asi půl roku po jejich vylíhnutí. Zkrátka a dobře, ideální taťka!

Pozor na něj právě v době, kdy jsou roztomilá pruhovaná mláďata vylíhnutá. To je totiž dost agresivní.



Vzhledem k velikosti emu, nejsou ani jeho vejce žádní drobečci. Na přípravu míchaných vajíček by stačilo bohatě jedno, a to hned pro několik lidí, protože vydá přibližně za 12 až 15 vajíček slepičích!

Vejce emu jsou velká, tmavě zelená a váží klidně i 500 g.

Vejce emu jsou díky své velikosti a výjimečnosti zajímavým a vyhledávaným suvenýrem.



Emu je nelétavý pták, ale díky svým silným dlouhým nohám je skvělý běžec. Dokáže zdolat velké vzdálenosti. Když je to nutné, vyvine rychlost 45 až 50 km/hod. a jeho krok je dlouhý až 2,7 metrů.

Emu je sice velmi rychlý, rozhodně ale nepředběhne klokana, konkrétně Eastern Grey Kangaroo, který běží, resp. skáče, rychlostí až 71 km/hod.

Emu sice neumí létat, ale křídla samozřejmě má. Ta jsou k velikosti jeho těla docela malá. Sice díky nim nevzlétne, ale v horkých dnech mu dokonale slouží jako jakési vějíře. Emu se svými křídly ovívá a tím se ochlazuje.



Emu se dožívá 10 až 20 let. Údajně nejstarší zaznamenaný emu se dožil 38 let.

Je vynikající běžec, ale kromě toho také dovede výborně plavat!

A navíc má velmi dobrý sluch a zrak. Pozor tedy na něj! Všechno vidí, všechno slyší! Zvědavě nakukuje!



Tento zvědavý emu byl v Birdland Animal Parku v Batemans Bay. Za emu ale až do Austrálie nemusíme. Potkáme je totiž téměř v každé české zoologické zahradě.

Často, a to i v českých končinách, jsou emu chováni jako domácí zvířata zejména pro maso a vejce.

Ovšem pozor! Emu je také velmi dobrý hlídač a společník. Samozřejmě rozpozná své „páníčky" a je k nim velmi přátelský. Nezvaní vetřelci by se ale před ním měli mít na pozoru. Emu je totiž perfektní hlídač a s klidem zastoupí pejska. Proti cizím nevítaným návštěvníkům se chová velmi útočně.

Emu je, co se „ubytování" týče velmi nenáročný. Stačí mu skromný přístřešek. Potřebuje ale velký výběh.

Emu je pták, ale nelétá. A dokonce ani nezpívá. Zato vydává velmi zvláštní zvuk, který připomíná bubnování.



Emu je sice australským endemitem, ale toto jméno nepochází z žádného domorodého jazyka. Slovo „Emu" je původem arabské. Převzali jej Portugalci a označuje velkého ptáka. V jazycích aboriginců se emu jmenuje kupříkladu „yankirri" nebo „thinawan či „dinawan".

Emu je nedílnou součástí života a tvorby domorodých obyvatel Austrálie. Najdeme jej na pradávných skalních kresbách a v mnoha legendách. Emu totiž byli více než jen ptáci. Podle domorodé legendy byli emu stvořitelé-duchové, kteří se vznášeli oblohou a dívali se přes krajinu. Tzv. „Emu in the Sky" pomáhal domorodcům ukazovat, co se děje ve světě kolem nich.

Emu in the Sky, tedy Emu na obloze, je aboridžinské astronomické souhvězdí, které je nastíněno tmavými oblastmi noční oblohy, nikoli hvězdami. Chceme-li jej najít, nejprve musíme vyhledat souhvězdí Jižního kříže nad jižním obzorem. Souhvězdí, které netvoří hvězdy?! Nejsem astrolog ani znalec hvězd, a tak jsem musela dohledat, co Emu in the Sky vlastně je. Zjistila jsem, že je to mlhovina „Uhelný pytel", která podle domorodých legend tvoří právě Emu in the Sky, tedy Emu na nebi.



Možná se vám vybaví kontroverzní kniha Dark Emu (viz Jiná země. Film Another Country vs kniha Dark Emu). To naštěstí není jediný literární počin, kde se emu australský objevuje. Jen namátkou zmíním několik hlavně dětských knih: Edward the Emu, Edwina the Emu, Emu mele maso, …



Kromě knih emu zavítal i na stříbrné plátno (The Emu War, Emu Runner, …).



Rozhodně bych neměla zapomenout zmínit, že vedle klokana je právě emu součástí státního znaku Austrálie.



Protože je i emu, podobně jako např. kookaburra nebo Echidna, hrdinou mnoha veselých dětských písniček, přidám závěrem text jedné z nich. Vlastně tak budu pokračovat v jakési malé tradici, končit povídání o australských zvířátkách veselým popěvkem.

„Emu, emu, running so fast
Emu, emu running right past me
You don´t stop to say hello
Running, running, running, running off you go!"