Čas na pohádku je tady, a tak se pohodlně usaďte.
Na severu naší zeměkoule hezky doma v teple. Už si to představuji:
Sedíte v pohodlném křesle, oheň plápolá v krbu, na stolku stojí oblíbený hrneček s nějakým lahodným horkým nápojem (svařené vínko nebo horká čokoláda), pokojem voní jehličí a vánoční cukroví.
Tam v mé zemi, jste si jistě užili sluníčko na pláži a nyní relaxujete u krásně orosené skleničky bílého vína australské provenience. Pavlova je na stole.
Vše je tedy připraveno. Hrdinové našeho pohádkového příběhu čekají. Můžeme začít.
Otevírám knížku a …
Aussie Louskáček přichází do vašich domovů a snad i srdcí
AKT 1
Clare a Felix už netrpělivě čekají. Vše je připraveno. Vánoční oslava ale nemůže začít dříve než přijde strýček Don. Ten jim pravidelně rok, co rok přináší zajímavé a něčím jedinečné dárky. Možná to nevíte, ale strýček Don vyrábí hračky. No uznejte, to je něco, mít takového strýčka!
Najednou se ozvalo klepnutí dveří. Clare radostně vykřikla „Je tady". Clare milovala strýčka a jeho návštěvy. Vždy se totiž kolem něj dělo něco neobvyklého.
Felix běžel, aby byl u strýčka první. Rychle popadl ten největší balíček. Uvnitř našel celou armádu cínových vojáčků.
„A pro tebe, má milá Clare, tady mám opravdu výjimečný dárek" řekl strýček a podal jí krabičku převázanou růžovou pentlí. Clare ji opatrně otevřela. Uvnitř byla dřevěná postavička, která byla malinko… hm … no ano, malinko nepovedená. Hlavu měla až moc velikou, nohy zase krátké. Má snad takto vypadat voják? Tak tím si Clare nebyla vůbec jistá. Ale, že je Louskáček nejkrásnější hračka, jakou kdy viděla, tím si jistá byla.
Felixe to rozzlobilo. „Proč Clare dostane vždy jedinečný dárek a já nikdy!" Ve vzteku prudce popadl Louskáčka. Ten mu ale vyletěl z ruky a s děsivým křupnutím upadl na podlahu.
Strýček jej zvedl a opatrně mu zavázal ulomenou čelist. „Neboj se Clare" řekl, „Ráno je moudřejší večera". Clare ale byla velmi smutná. Opatrně uložila figurku na polštář pod vánoční stromeček.
AKT 2
V domě už všichni spali, jen Clare pořád ne a ne usnout. Převalovala se na posteli a myslela na svou rozbitou hračku. Nakonec vstala a po špičkách tichounce sešla dolů, sevřela Louskáčka do náručí a konečně tvrdě usnula.Hodiny odbily půlnoc!
Clare to probudilo a …. Co se to stalo? Stromeček vyrostl?!? Ne! Kdepak! To se naopak Clare zmenšila! A Louskáček kamsi zmizel!
Ouha. Co to zašustilo nahoře ve větvích? Mezi větvemi stromečku se objevil nosík. A teď vousky. A další. A to už Clare viděla myš. Jednu. A druhou! A další!!! Najednou se ocitla v obležení myší armády. Té vévodila obří sedmihlavá myš. Byl to Myší král. Ten se blížil ke Clare a nebezpečně mával svým kordem.
Tu se ozvala rána. To se Felixův dárek s rachotem otevřel a cínoví vojáčci se dali na pochod. Této armádě velel, no ano, náš Louskáček!
„Ničeho se neboj, Clare. Jsem Princ Louskáček a jsem tady, abych tě chránit."
Princ pozvedl svůj kord. Vojáci zaujali bojové pozice. Bitva začala. Cínoví vojáčci bojovali statečně. Ale proti kordům a zubům početné myší armády neměli šanci. Myší Král se vrhl na Louskáčka. Prudkým máchnutím svého kordu ho odzbrojil a křičel „Připrav se, tvůj konec se blíží!"
NEEEE!!! Plakala Clare. Rychle si zula svou bačkůrku a jak nejsilněji uměla hodila ji po Myším Králi. Hurá! Clare se mu trefila přímo do tváře. Ten se svalil na zem a koruny z jeho hlav se rozkutálely po podlaze. Jeho myší stoupenci jej rychle popadli a uháněli pryč.
„Zachránila jsi mi život a porazila Myšího Krále. To musíme oslavit. Jsi mým hostem."
Princ Louskáček odvedl Clare ven, kde už na ně čekala loďka a bezpečně s nimi plula tmou přes limonádové moře.
AKT 3
„Vítej v mé zemi, v Lízátkovém království", řekl Louskáček Clare. Horami se tady klikatily řeky z mléčných koktejlů, stromy byly plné sušenkových květů, zem byla pokryta kvítky z marshmallow.A to už je v bráně vítaly Cukrové víly. Princ jim ihned vyprávěl příběh o statečné Clare. A ony na její počest uspořádaly velkolepou slavnost. Nocí zněla hudba a všichni radostně tančili.
Na závěr slavnosti lehounce jako vánek zatančily nádherné Cukrové víly.
„Blíží se čas, má milá Clare, a ty se budeš muset vrátit domů" řekl Louskáček. Clare se tichounce zeptala „Uvidím tě ještě někdy?" A Princ se jen usmál.
Clare poznala, že to vše byl jen sen a že procitá doma pod Vánočním stromečkem. Ve svém náručí bezpečně objímala svou milovanou hračku. Svého Louskáčka.
Ano, to jen Štědrý den má tu úžasnou moc, a umí i tu nejběžnější věc proměnit v magickou.
A zazvonil zvonec a pohádky o australském Louskáčkovi je konec. Ale možná zvonil, protože přišel čas rozdat vánoční dárky. Kdo ví.
Clare poznala, že to vše byl jen sen a že procitá doma pod Vánočním stromečkem. Ve svém náručí bezpečně objímala svou milovanou hračku. Svého Louskáčka.
Ano, to jen Štědrý den má tu úžasnou moc, a umí i tu nejběžnější věc proměnit v magickou.
A zazvonil zvonec a pohádky o australském Louskáčkovi je konec. Ale možná zvonil, protože přišel čas rozdat vánoční dárky. Kdo ví.
Mně už nezbývá, než vám popřát
Vánoce jako z pohádky
* * *
Líbila se vám tato již tradiční vánoční pohádka v australském pojetí?
The Aussie Nutcracker. Autorem je Heath McKenzie. Poprvé byla publikována v roce 2010. Magie Vánoc funguje. To je přece další výročí.
Ty pohádkové „cukrové víly" v našem příběhu jsou vakoveverky. V Austrálii se jim říká The Sugar Glider. A Sugar plum jsou cucavé bonbony. A tak to vypadá, že autor spojil do názvu pohádkových postaviček cukroví a roztomilého vačnatce. A pohádková víla Sugar Plum Fairy byla na světě. Nevím, jak by to přeložil profesionál. Já jsem z nich udělala Cukrové víly.
Komentáře
Okomentovat