Chlapec, který dokázal zase skákat přes kaluže



Že je vám název nějak povědomý? Aby také ne! Film, který se jmenuje Už zase skáču přes kaluže totiž s dnešním příspěvkem úzce souvisí. Hlavním hrdinou, a to doslova, je totiž australský spisovatel Alan Marshall.

Kdo byl Alan Marshall? V jedné větě by se dalo říci, že to byl australský spisovatel, publicista, cestovatel a také folklorista.

Narodil se 2. května 1902 v malém městečku Noorat, které najdeme v australském státě Victoria asi 211 km západně od Melbourne.

V roce 1908, to mu bylo 6 let, Alan onemocněl dětskou obrnou.

Po celý život sice musel používat berle. Ale díky své nesmírné houževnatosti se opět postavil na vlastní nohy.


Zdroj: Okpb.cz

V letech 1922 až 1933 pracoval jako úředník. Právě v této době se Alan začal zajímat o psaní.

Ve své nejslavnější knize I Can Jump Puddles (1955) Alan Marshall vylíčil svůj boj s těžkou nemocí a odhodlání nepoddat se handicapu. Tato kniha mu přinesla věhlas po celém světě.

Vyšla také v českém překladu pod názvem Už zase skáču přes kaluže. Poprvé byla vydána v Československu v roce 1962.



Kniha I Can Jump Puddles je první částí autobiografického triptychu, později doplněného o svazky This is the Grass (1962) a In Mine Own Heart (1963; česky vyšla pod názvem Ve vlastním srdci, 1980).

V australské literatuře je tento humanista a mezinárodně proslulý zastánce nesentimentálního přístupu k tělesně postiženým spoluobčanům oceňován i jako mistr kratších próz a publicista.

Třídílnou autobiografii jsem již zmínila. Alan Marshall je ovšem autorem mnoha dalších knih, a to jak beletrie, tak literatury faktu.
  • Sbírka povídek These are my people, 1944 (To je můj lid)
  • Ourselves Writ Strange, 1948, později vydaná jako These Were My Tribesmen
  • Pioneers & Painters: One hundred years of Eltham and its Shire, 1971
  • How Beautiful Are Thy Feet, 1949.
  • Fight for Life, 1972
  • Kniha pro děti Whispering in the Wind, 1969
  • The Complete Stories of Alan Marshall (knihu ilustroval Noel Counihan, australský realistický malíř, grafik, karikaturista a ilustrátor)
  • Aboriginal Myths, 1972
  • Pull Down The Blind (opět ilustrovaná Noelem Counihanem), 1949
Během svého života Alan Marshall obdržel celou řadu ocenění, mimo jiné např. Řád Británie nebo Řád za přátelství mezi národy (tehdejší SSSR). V Austrálii získal Řád za služby australské literatuře a také Čestný doktorát.
  • Alan měl sestru Elsie McConnell (1892 – 1988).
  • Byl ženatý s Olive Dulcie Dixon, se kterou měl dvě dcery Katherine a Jennifer.
  • Alan Marshall zemřel 21. ledna 1984 v Melbourne.
  • Od roku 1985 nese Marshallovo jméno také soutěž začínajících australských povídkářů.
Mimochodem, při přípravě tohoto článku jsem zjistila, že se se jménem Alan Marshall lze setkat nejen v knižním světě, ale také na stříbrném plátně.
 
Herec Alan Marshall se narodil 29. ledna 1909 v Woollahra (Austrálie) a zemřel v roce 1961 v Chicago (USA).


Zdroj Collectors.com

Po ukončení studia na střední škole přešel na dramatickou školu. Divadlo hrál na australské divadelní scéně v Sydney.
V Hollywoodu se poprvé objevil v roce 1935, kdy debutoval v barevném filmu The Garden of Allah (Zahrada Allahova). Hlavní role si v tomto filmu zahráli Marlene Dietrich a Charlesem Boyerem. Alan Marshall hrál francouzského důstojníka De Trevignaca.

Měl štěstí na role jak odvážných, tak také vtipných hrdinů. Stejně tak měl štěstí na své filmové partnerky, kterými byly hvězdy té doby např. Maye West, Marlene Dietrich, Greta Garbo, Irene Dunne, nebo Maureen Ó Hara.
Filmy natáčel do konce padesátých let. Potom se vrátil k divadelní práci. Poslední film natočil v roce 1959. Šlo o snímek House on Haunted Hill.

Od spisovatele Marshalla jsme se tak díky jeho jmenovci dostali do světa filmů. Ostatně svět knih a filmů k sobě patří, a to nejen díky těmto dvěma australským umělcům. Vždyť kolik filmů by nevzniklo nebýt knižní předlohy.

Na motivy Marshallovy knihy Už zase skáču přes kaluže natočil v roce 1970 Karel Kachyňa stejnojmenný film. Hlavního hrdinu bravurně zahrál tehdy dvanáctiletý Vladimír Dlouhý, pro kterého se film stal první hereckou příležitostí. Za roli malého Adama, který se těžce potýká s dětskou obrnou, dostal své první ocenění Zlatého Dudka.

Film byl oceněn Stříbrnou mušlí na festivalu v San Sebastianu.



Už zase skáču přes kaluže a malý Alan. „Kdopak to jede na tom koni? Přece Alan." V očích některých obyvatel malé australské vesnice mrzáček. Jenže Alan je neuvěřitelně odhodlaný a statečný chlapec, který jde za svým snem navzdory těžké nemoci. A protože je po tátovi chlap jaksepatří, tak se nikdy nevzdává. I když se zdá, že jde o sen z kategorie tzv. nesplnitelných, jde za ním stůj, co stůj. Alan se totiž, navzdory všemu, rozhodne dívat osudu do tváře ze hřbetu koně.



Marshallovy vzpomínky na dětství strávené na rodné australské farmě patří do zlatého knižního fondu. Statečný hrdina s berlemi, toužící se vyrovnat svým spolužákům v každém ohledu, je zároveň vtipným pozorovatelem zanikajícího kouzla australského venkova a přírody.

Australský venkov, ve kterém se příběh románu odehrává, to je městečko Terang. Sousedí s místem narození Alana Marshalla, s Noorat.

Terang je sice malé městečko, ale může se pochlubit jak historickými budovami, tak krásnými parky a zejména jedinečnou přírodou všude kolem. A samozřejmě odkazem na Alana Marshalla, a to tzv. Alan Marshall Walking Track. Jde o vycházku, díky které se podíváme do míst známých z Marshallovy knihy. Jde skutečně o malebný kout australského venkova. Alan Marshall Walking Track nás zavede na úpatí spící sopky, která je považována za největší australský suchý kráter a nabízí úchvatné pohledy.


Zdroj: Wikipedia.org, autor Peterdownunder

Měla bych ještě dodat, že děj českého filmu, natočeného na motivy knihy Alana Marshalla, se odehrává v moravském městečku Tlumačov.

Na motivy této jedinečné knihy byl v roce 1981 natočen také devítidílný australský televizní seriál I Can Jump Puddles. Herec Adam Garnett v roce 1982 získal Logie Awards.

Alan Marshall měl osobní vztah k Československu. Jedním z důvodů bylo to, že Československo jako první stát na světě v roce 1960 celoplošným očkováním vymýtilo infekční dětskou obrnu ze seznamu obávaných nemocí.

Druhým důvodem bylo osobní přátelství. Od roku 1965 si Alan dopisoval s ostravskou spisovatelkou Boženou Klímovou.

Božena Klímová, rozená Foltýnová, po přečtení knihy Už zase skáču přes kaluže Marshallovi napsala. Také ona totiž měla nemoc pohybového aparátu. Roku 1972 Alan Marshall přijel do Prahy. Zde se oba poprvé osobně setkali. Od té doby se stali celoživotními přáteli.

Syn Boženy Klímové, Lukáš, je vynikajícím šachistou, který v Ostravě založil a pořádal šachový turnaj Ostravský koník. Lukášovým kmotrem se nestal nikdo jiný než právě Alan Marshall.

Vzájemná korespondence Alana Marshalla a Boženy Klímové je uložena v australské národní knihovně v Canbeře.

Závěrem dodám, že Harry Marks napsal o Alanu Marshallovi biografii s výstižným názvem I can jump oceans: the world of Alan Marshall.

Alan Marshall svým dílem a životem ukázal, jak houževnatostí a urputností lze zvítězit nad těžkou nemocí. Jeho příběh tak může být pomocníkem a návodem k překonávání nejrůznějších životních nástrah a překážek nám všem.



Narodil se v roce 1902. Letos si tedy připomínáme 120. výročí jeho narození.
Úvodní foto: Albert Brown, zdroj: Photo-web.com.au/albertbrown

Komentáře