Jak jej ale uskutečnit? Bylo by lepší cestovat autem,
vlakem nebo snad autobusem?
To samozřejmě záleží na nejrůznějších okolnostech.
Jednou z nich je kupříkladu to, jakému způsobu dopravy dáváme přednost. Nemalou
roli v rozhodování hrají finanční možnosti.
I když … četla jsem o Španělovi, který obešel ne
Austrálii ale rovnou zeměkouli. A když píšu obešel, tak to nemyslím obrazně,
ale doslova, protože se skutečně vydal na cestu kolem světa pěšky.
V článku bylo uvedeno, že z Madridu vyrazil 21.
března roku 2013 a rozhodně neměl kapsy plné bankovek nebo zlatých kreditních karet.
Na svou pěší výpravu kolem světa se prý vybavil třemi tisíci eury. Domů se
vrátil 20. března 2016. Za 3 roky, které mu cesta zabrala, ušel 33 000 km!
Během svého putování světem prochodil 12 párů bot a ztratil 12 kg. Myslím si,
že tyto ztráty převážilo množství získaných dojmů. Vlastně si ani neumím představit, kolik
na této nevšední cestě potkal lidí a zážitků!
Ten španělský pěší cestovatel se jmenuje
Nacho Dean. Společníkem mu byl Jimmy Águila Libre. Tak říkal svému
trekkingovému vozíku, na kterém vezl vše, co potřeboval k přežití, tedy stan,
plynový vařič, vodu, jídlo, krabičku první pomoci, oblečení a také nářadí potřebné
na opravu vozíku.
Že jeho pěší výprava byla
dobrodružná asi nemusím dodávat. Mezi 31 zeměmi, které
prošel, byla také Austrálie. Protože získal klasické turistické visum, musel 4 000
km stihnout ujít za tři měsíce.
Pěšky, tedy Austrálií křížem krážem po svých.
První ženou, která v roce 2018 sama obešla Austrálii, je Terra
Roam.
Tito dva cestovatelé světem po svých ale samozřejmě nejsou
jedinými. Kupříkladu v roce 2023 se takto rozhodl putovat světem osmadvacetiletý
Alexander Campbell. První část své cesty zahájil v únoru 2023 doma v Austrálii.
Od startu v Sydney ušel za 170 dní 6 320 km. To je průměrně 37 kilometrů za
den. Jeho cesta by měla trvat 4 roky. Více o jeho putování najdete zde www.worldwalkexpedition.com/links nebo na Instagramu https://www.instagram.com/alexander_campbell/
Možná
prvním nebo jedním z prvních, kdo se vydal napříč Austrálií, byl australský
průzkumník irského původu Robert O'Hara Burke. To bylo ale velmi dávno a jednalo
se o průzkumnou výpravu.
Burke a jeho společníci prošli značnou
část dosud neprozkoumaného australského vnitrozemí. Byl prvním, kdo při
expedici využil velbloudy, a to jako jízdní i nákladní zvířata.
Tato
„nešťastná“ Burke and Wills Expedition byla první expedice, která přešla Austrálii
z jihu na sever. Výprava opustila Melbourne 20. srpna 1860 s celkem 19 muži, 27
velbloudy a 23 koňmi. Nešlo tedy pouze o pěší výpravu jako u našich výše
zmíněných současníků. Na rozdíl od nich se ale zase tito stateční muži vydali
do dosud neprobádaných, a tudíž zcela neznámých míst.
A proč „nešťastná“ expedice? Zřejmě díky špatné organizaci měla totiž tragické
následky.
Výprava
dorazila do míst dnešního Cooper
Creek. Tam Burke zřídil základnu, ve které ponechal část výpravy a také zásoby
pro zpáteční cestu. Dále pokračovali už jen čtyři: Robert Burke, William Wills,
John King a Charley Gray.
S šesti velbloudy prošli rozlehlou poušť a pohoří McKinlay. Podél
řeky Flinders došli do Carpentarského zálivu. To už ale měli jen minimální
zásoby vody a potravin. Proto se rozhodli k okamžitému návratu do své
základny na Cooper Creeku. Vysílení hladem a žízní postupovali pouští jen velmi
pomalu. Když po dlouhé a vyčerpávající cestě konečně dorazili na základnu zjistili,
že jejich druhové krátce před tím základnu opustili a vzali s sebou i většinu
potravin. Nezbývalo jim nic jiného než se urychleně vydat na jih. Krátce na to
ale bohužel zemřel Charley Gray a na řece Cooper Creek pro úplné vyčerpání zemřeli
i Burke s Willsem. Přesné
datum smrti není známo, ale obecně je přijímán 28. červen 1861.
Na
dolní tok Cooper Creek se nakonec doslova doplazil jen John King. Zde ho
zachránili domorodci a díky tomu jej tady živého nalezla i záchranná výprava.
Ostatky
Burkeho a Willse byly převezeny do Melbourne, kde byl 21. ledna 1863 uspořádán
pohřeb.
Tyto záchranné akce už sice Burkemu a jeho společníkům život nevrátily, ale prozkoumaly velkou část australského vnitrozemí.
Díky Burkeho expedici a jeho pokračovatelům, všem těm dalším
odvážným průzkumníkům, se dnes můžeme vydávat na méně či více dobrodružné cesty
napříč nádhernou Austrálií i my.
Někdo pěšky a jiný třeba
na kole.
Kolem, tedy na
kole, kolem Austrálie.
Tím prvním, kdo oběl australský kontinent na kole je Arthur Charles
Jeston Richardson (23. února 1872 - 3. dubna 1939).
Bylo to 5. června 1899, kdy Charles vyrazil z Perth na sever. Na
své cestě musel bojovat jak s nepřízní počasí, tak často také
s nepřátelskými domorodými obyvateli.
Že nešlo o žádnou cyklistickou projížďku je jasné. Mnohdy mu nezbývalo
nic jiného, než sesednout a své kolo tlačit nebo nést přes písek či bahno. Zpět
do Perth dorazil 4. února 1900. Celkem na své pouti urazil 18 507 km.
Mezi jeho pokračovatele určitě patří Dave Alley, policejní
důstojník z Queenslandu. Dave v
roce 2011 na svém kole zdolal 14 251 km za 37 dní, 20 hodin a 45 minut. Tím se
mu podařilo překonat o téměř čtyři dny předchozí rekord, který držel Kanaďan
Perry Stone.
Pěšky, kolmo nebo snad na koloběžce?
Právě koloběžku si jako nejvhodnější dopravní prostředek pro cestu napříč Austrálií zvolil Čech. V roce 2007 na tomto dopravním prostředku urazil Oldřich Kostka 3 248 km. Zvolil si trasu z jihu kontinentu na sever. Kdybych použila slova princezny Koloběžky ze známé pohádky Jana Wericha, tak Oldřich z Adelaide do Darwinu „koloběžel".
To třeba japonský koloběžkář na svém ne zcela tradičním dopravním prostředku ujel 3 000 km a jeho trasa vedla z Melbourne do Cairns.
Kolmo, koloběžkou, pěšky.
Někdo sám jiný třeba i se svým psím kamarádem.
Těch dobrodruhů je docela
dost. Mnozí z nich nelenili a zážitky ze svých putování “hodili na papír“.
Tak si můžeme alespoň zprostředkovaně užít putování Austrálií či světem i my. Pro
některé se možná stali vzorem a dali jim impuls, aby se na podobnou výpravu
také vydali.
Komentáře
Okomentovat