Hercule Poirot vs. Krokodýl Dundee aneb dva odlišné světy luxusu na kolejích

Všechno to začalo jedním článkem o Orient Expressu. Seděla jsem, četla si o té evropské romantice a jako správný fanoušek detektivek hned se mi vybavila klasika zvaná Vražda v Orient Expressu od Agathy Christie. Už během hltání zajímavých informací o luxusu na kolejích jsem si řekla: „Moment, a co australské vlakové legendy?! V Austrálii sice není Hercule Poirot, ale železniční giganti, kteří si s evropskou legendou v ničem nezadají, tady jsou. To by stálo za srovnání!“

Hned v úvodu musím doplnit jednu zásadní informaci: na palubě žádného z těchto vlaků jsem zatím bohužel neseděla a všechny informace jsou zprostředkované. Orient Express znám (stejně jako většina z vás) hlavně díky slavné detektivce. K australskému kolosu Indian Pacific mám přece jen o kousek blíž – viděla jsem ho na vlastní oči na nádraží Central v Sydney, když se zrovna chystal na svou fascinující pouť napříč rudým kontinentem. A musím říct, že už i to byl pro mě dost silný zážitek!

Zde je mé laické a trochu nevážné srovnání tří legend: Venice Simplon-Orient-Express, Indian Pacific a The Ghan. Drží evropská klasika krok s divočinou australského outbacku? Kdo z nich vyhraje souboj o krále kolejí? Let's find out!

Luxusní romantika v Evropě nebo dobrodružství v australské poušti?

Představte si ten rozdíl. Na jedné straně nastupujete do vlaku v dokonale vyžehleném obleku a elegantních šatech, vzduchem voní nejen drahé parfémy ale i kaviár a neustále máte pocit, že pokud si u večeře spletete vidličku na rybu, personál vás za jízdy vyhodí z okna.

Na straně druhé stojí dva vlakoví obři, ve kterých sice zaplatíte podobný balík peněz, ale stevard vás přivítá v džínách a klobouku, do ruky vám vrazí vychlazené pivo a místo historických zámků budete příští tři dny z okna pozorovat jeden a ten samý „suchý“ keř a partu hopkajících klokanů.

Legendární evropský Orient Express a australské vlaky The Ghan a Indian Pacific představují dva naprosto odlišné světy luxusu na kolejích. Pojďme se podívat, v čem všem se tyto železniční legendy liší a jestli je lepší potkat v jídelním voze Hercula Poirota, nebo Micka Dundeeho.

Vlakový souboj století: Smoking versus kraťasy!

Tady je „velké železniční srovnání“! Evropská ikona Orient Express (elegantní švihák s monoklem a vraždou na programu dne) vs dvě australské vlakové legendy The Ghan a Indian Pacific (drsní borci v klobouku, co přežijí týden bez vody v poušti).

Abychom si udělali jasnou představu, s jakými ocelovými monstry máme tu čest, pojďme se nejdřív podívat na řeč čísel.

Srovnání železničních gigantů v číslech:

Parametr	Venice Simplon-Orient-Express	The Ghan (Austrálie)	Indian Pacific (Austrálie)
Průměrný počet vagonů	17 – 18	30 – 44	30 – 36
Délka vlaku	400 metrů	až 1,1 kilometru	774 – 880 metrů
Kapacita pasažérů	108 – 120 hostů	280 – 348 hostů	230 – 270 hostů
Počet personálu	40 – 50 lidí	49 – 55 lidí	48 lidí
Doba trvání cesty	1 noc / 2 dny	2 noci / 3 dny (54 hodin)	3 noci / 4 dny (65 hodin)
Délka trasy	1 200 km (Paříž–Benátky)	2 972 km (Adelaide–Darwin)	4 352 km (Sydney–Perth)
Startovní cena	od 115 000 Kč	od 38 000 Kč	od 53 000 Kč

Šampaňské v křišťálu versus pivo z plechovky

Pokud si říkáte luxus jako luxus, tak tyto vlaky vás rychle vyvedou z omylu. Atmosféra na jejich palubách se totiž liší asi jako královská svatba od grilovačky na zahradě.

V Orient Expressu hrajete hlavní roli v historickém filmu. Všechno se leskne, dřevo voní voskem a kolem vás kmitají číšníci v bílých rukavičkách. Společenský tlak je tu tak vysoký, že i vaše pyžamo by mělo mít vlastní rodokmen. Pokud se večer nevyparádíte tak, jako byste šli přebírat Oscara (pánové smoking, dámy velká večerní róba), ostatní cestující vás přinejmenším probodnou pohledem a steward vás do jídelního vozu prostě nepustí. 😱Hovor se vede tlumeným hlasem a nejčastějším zvukem je cinkání broušeného skla a tiché špitání o tom, kdo asi včera v noci ukradl hraběnce ten příšerně drahý diamantový náhrdelník.💎

Za cestu australskými legendárními vlaky The Ghan nebo Indian Pacific sice zaplatíte podobný balík peněz (zvlášť pokud zvolíte nejvyšší třídu Platinum), ale tím veškerá podoba končí. Tady hrajete hlavní roli v dobrodružném dokumentu. Když nastoupíte v obleku, místní se vás s úsměvem zeptají, jestli jedete k soudu, nebo na pohřeb.

Místo upjaté konverzace vás v jídelním voze čeká uvolněná a nesmírně přátelská debata u baru, kde vám stevard s úsměvem nalije vychlazené pivo 🍺a osloví vás „G´day mate“. Místo řešení krádeží diamantů se tu řeší, jestli ten velký stín venku byl strom, divoký velbloud, nebo jen fata morgána. Všichni jsou okamžitě přátelé a nikdo neřeší, že na sobě máte jen tričko a kraťasy. 😎

Alpské výhledy versus nekonečné „nic“

Výhled z okna je ten největší šok. V Evropě se krajina mění každou minutu. V Austrálii se nezmění ani za dva dny. (Já bych ale řekla, že se nemění jen zdánlivě.)🦘

V Orient Expressu nestíháte otáčet hlavu. Chvíli jedete kolem švýcarských jezer, pak stoupáte do úchvatných zasněžených Alp a za pár hodin už projíždíte kolem malebných italských vinic. Každou chvíli je za oknem starobylý hrad, historické městečko nebo romantická vesnička. Je to jako listování drahým cestovatelským časopisem o starém kontinentu.

Indian Pacific a The Ghan vám nabídnou úplně jiný zážitek. Tady natvrdo zjistíte, co znamená slovo nekonečno. Vlak Indian Pacific dokonce drží světový rekord – projíždí plání Nullarbor Plain, což znamená, že trať vede naprosto rovně celých 478 kilometrů bez jediné zatáčky!😮

Za oknem vidíte "jen" červenou zem, suchou trávu a neskutečně modrou oblohu. První den je to fascinující. Druhý den je to stále stejné. Třetí den už začnete mluvit s vlastním odrazem v okně. Když se pak na obzoru objeví jeden osamělý strom, polovina vlaku nadšeně vyskočí ze sedadel a začne tleskat. Největším vzrušením je tak sledování divokých velbloudů nebo klokanů, kteří občas s jedoucím vlakem závodí.

Zastávky v civilizaci versus výstup v zemi nikoho

Když v Evropě vlak zabrzdí, vystoupíte na naleštěném perónu v Benátkách, elegantně pokynete gondoliérovi a jdete si dát espresso na náměstí svatého Marka. Když zabrzdí australský kolos, realita vás praští do očí. Místo historických památek vás totiž čekají místa, kde slovo „exotika“ získává úplně nový (a občas i dost bizarní) rozměr.

Vlaky sice projíždějí přes známá velkoměsta jako Sydney nebo Adelaide, ale to pravé dobrodružství začíná tam, kde lišky dávají dobrou noc a klokani sbohem. S Indian Pacificem profrčíte kolem dechberoucích útesů v Blue Mountains, abyste o den později zastavili v městečku Cook. To je regulérní město duchů uprostřed pouště, které má dnes méně stálých obyvatel než průměrné kupé a žije v podstatě jen z toho, že v něm vlak doplňuje vodu. Na západě pak můžete v Kalgoorlie nahlédnout do zlatého dolu Super Pit – díry do země tak gigantické, že by se v nejhlubším bodě ztratila i Eiffelovka.

S The Ghanem to není o nic menší jízda. V legendárním Alice Springs sice můžete přesednout na letadlo k rudému monolitu Uluru, ale skutečný bizár zažijete v Coober Pedy. V tomto opálovém hlavním městě světa je takové vedro, že polovina obyvatel raději bydlí v podzemí, kde mají vyhlášené kostely, hospody i obýváky. A když vlak zastaví uprostřed noci v pustině jménem Marla? Personál vás vytáhne ven do tmy, do ruky vám vrazí teplou kávu a vy jen s pusou dokořán koukáte na mléčnou dráhu, která v tom absolutním černočerném nic září jako vánoční stromeček.

Humr s lanýži versus steak na grilu

Pokud jde o jídlo, oba světy vás nakrmí královsky. Každý na to ale jde úplně jinak. V jednom vlaku zažijete michelinskou francouzskou gastronomii, ve druhém pořádné chlapské porce přímo z buše.

V Orient Expressu je večeře posvátný rituál. Na talíři dostanete vizuální umělecké dílo. Šéfkuchař vám naservíruje humra, husí játra a lanýže zalité omáčkou, jejíž název neumíte ani vyslovit. Porce jsou záměrně miniaturní – počítá se s tím, že „luxusní“ lidé moc nejí, aby se vešli do těsných korzetů a večerních obleků. Každé sousto navíc zapíjíte šampaňským, které stojí víc než vaše první auto.

V australských vlacích se na žádné miniaturní porce nehraje. V buši člověku zkrátka vyhládne. Kuchaři v jedoucím vlaku připravují čerstvé místní speciality, takže na menu běžně najdete pořádný steak, grilované maso nebo vyhlášenou divokou rybu barramundi (mňam). Všeho je plný talíř, jídlo má neskutečný šmrnc a zapíjí se špičkovým australským vínem nebo lokálním pivem. Žádná křeč, jen čistá radost z jídla.

Závěrečný verdikt: 

Poirot, nebo Krokodýl Dundee?

Nebylo by vůbec špatné mít možnost neustále cestovat po světě a poznávat nová krásná místa, kterými naše planeta oplývá. To by mou jedinou starostí bylo: Který vlak si dneska vlastně vyberu?

Jak tedy dopadl tento souboj těžkých vah na kolejích? Vítěze nemáme, protože každý vlak míří na úplně jinou část vaší osobnosti:

Pokud chcete zažít románek, utratit jmění za šampaňské, milujete historii, dokonalý servis, luxusní módu a chcete si aspoň jednou v životě vyzkoušet, jaké to je patřit mezi smetánku, berte Orient Express. Jen si nezapomeňte doma přibalit smoking a nacvičit si tajuplný pohled do okna.

Pokud chcete vidět krajinu jako nekonečný vesmír, toužíte po dobrodružství, chcete na vlastní kůži pocítit obrovskou velikost naší planety, vypít moře piva s lidmi z celého světa a vidět divokou přírodu, berte The Ghan nebo Indian Pacific.

Ať už se rozhodnete pro evropskou eleganci, nebo australskou divočinu, jedno je jisté. V obou případech uděláte na bankovním účtu pořádný průvan. Ale ty vzpomínky – ať už na lanýže, nebo na třicátého pátého klokana u trati – za to rozhodně stojí!

Pokusila jsem se s trochou nadsázky srovnat asi ty největší železniční zážitky světa.

Jen tak mezi námi (ale pššš😏, je to tajné) – já bych měla jasno. Moje romantické já sice touží po hedvábném pyžamu, sklence šampaňského a elegantním řešení záhad s Herculem Poirotem, ale to australské ve mně nakonec vždycky vyhraje. V Orient Expressu by mě totiž ta neustálá upjatost a škrobená etiketa asi brzy unavila. Takže pokud se sen stane realitou, tak mě potkáte spíš na palubě Indian Pacificu (nebo The Ghanu😉). V naprostém pohodlí, se sklenkou skvěle vychlazeného australského chardonnay v ruce, jak z okna nadšeně pozoruji divokou přírodu outbacku 🦘a u baru spokojeně debatuji se stevardem o tom, jestli ta fata morgána na obzoru nebyl náhodou Mick Dundee.😏

A co vy? Hodili byste se spíš do luxusního smokingu, nebo do pohodlných kraťasů?😉