Se skutečným cestováním to zatím moc růžově nevypadá. A kdo ví, jak dlouho ještě. Když se tedy, zatím, nemůžeme do světa vydat reálně, tak proč se na cesty nevydat alespoň virtuálně?! Nasedat, jedeme.
Kde jinde s cestováním začít než na nádraží. Na tom hlavním, sydneyském. Nachází se v centru města a je to Central Station.
Slavnostní otevření proběhlo v srpnu roku 1906. Architektem je Walter Liberty Vernon. Budova je postavena ve stylu novorenesance. 2. dubna 1999 byla zapsána na seznam světového dědictví.
Jde o jednu z největších a nejrušnějších železničních stanic v Austrálii. Je centrem železniční dopravy Nového Jižního Walesu, ale zajišťuje i vlakové spojení např. do Melbourne, Canberry, Brisbane, Perth či Adelaide. Slouží také jako uzel sydneyského městského a příměstského železničního systému.
Central Station, to ale nejsou jen vlaky. Také dálkové autobusy odsud vyjíždějí do různých koutů Austrálie.
Když se ohlédneme do vzdálené historie, tak železnice dorazila do New South Wales v roce 1831.
První stanice byla v Sydney postavena v roce 1855 na místě Cleveland Paddocks, tj. mezi dnešními stanicemi Central a Redfern. A protože se nacházela blíže Redfernu, nesla právě toto jméno.
Byla to jednoduchá budova či spíše kůlna z vlnitého plechu s jediným 30,5 metrů dlouhým dřevěným nástupištěm. Časem, jak se rozrůstala železniční doprava, bylo potřeba rozšířit také nádraží.
Probíhaly přípravy, ale řeknu vám, není nad rivalitu. Jakmile se v Melbourne začalo pracovat na budování centrálního nádraží, Stanice Flinders Street, byly v Sydney urychleně připraveny plány na výstavbu zdejšího hlavního nádraží. Vše zkrátka chce ten správný impuls.
V Sydney se tedy mohlo začít budovat. Výstavbě nového nádraží ale nejdříve musely ustoupit mnohé budovy. A nejen budovy. Co ještě? O tom později.
Nyní se přesuneme v čase. V sobotu 4. srpna 1906 v 11.00 Premiér Carruthers slavnostně otočil klíčem ve dveřích rezervační kanceláře a oficiálně první vlak opustil novou stanici, Central Station. Vlak vyjel z nástupiště 12 a uháněl do stanice Parramatta.
Vlak Western Mail, který přijel do Sydney 5. srpna 1906 v 5:50, byl prvním vlakem, který do nové stanice dorazil.
Budova nádraží je postavena v novorenesančním stylu. Dominuje jí 75 metrů vysoká věž s hodinami. Věž byla nedílnou součástí původní podoby nádraží. Základní kámen byl ale položen 26. září 1903. Hodiny začaly fungovat až 3. března 1921 v 10.22. Hodinová věž má 4 ciferníky, z nichž každý má průměr 4,77 metru. Vede k nim 302 schodů. Hodiny spolehlivě fungovaly a obyvatelům a návštěvníkům Sydney ukazovaly čas po dlouhá léta. Poprvé se zastavily až 3. června 2010. Poté prošly sedmnáctiměsíční složitou rekonstrukcí.
Co nástupiště? Bez nich by nádraží nebylo nádražím. Kolik je tedy na Central Station nástupišť? Že by jich bylo 25? Nebo dokonce 27?!
Nástupiště 1-12 jsou určena pro meziměstské a mezistátní služby (např. Xplorer, XPT a Indian Pacific).
Nástupiště 13-1 5také sloužila meziměstskému spojení. Byla ale přebudována pro sydneyské metro.
Nástupiště 16-25 jsou využívána pro příměstskou vlakovou dopravu.
Nástupišť je tedy 25. Nebo ne? Vypadá to, že jsou tady ještě dvě další, zapomenutá. Nástupiště č. 26 a 27. Ta jsou ale …
Pšššš, i nádraží může mít nějaká tajemství či záhady.
Věřte nevěřte, ale o toto nádraží se bojovalo! Ano. Boj o nádraží.
Stanice si žila relativně klidně až do roku 1916. Tehdy došlo k nepokojům přezdívaným Bitva o Central Station. Šlo o vzbouření dobrovolníků z armádního výcvikového tábora v Liverpoolu, kteří se postavili proti nelidským podmínkám v tomto táboře. Vzbouřenci drancovali hotely v Liverpoolu a nakonec obsadili vlaky směřující do Sydney. Po příjezdu na Central začali nádraží ničit. Proti běsnícím vzbouřencům zasáhla policie. Došlo k přestřelce a jeden výtržník byl zastřelen. Důkazem této přestřelky je malá díra po kulce v mramoru u vchodu na první nástupiště.
Tisíce cestujících projdou Central Station. Málokdo z nich ale asi ví, že se na tomto místě bojovalo nebo že …
Nebo že na tomto místě kdysi býval hřbitov. Ten byl zbudován v roce 1820. Jak už víme, v roce 1901 bylo rozhodnuto, že v těchto místech bude stát hlavní nádrží. Bylo nutné urychleně přemístit 30.000 těl nebožtíků na jiné hřbitovy.
State Libraray v Sydney (sydneyská knihovna) pořádá výstavy, mimo jiné také věnované historii města. A tak jednou muselo dojít i na místo, kterým dnes denně projdou tisíce cestujících. A možná ani netuší, že tady kdysi odpočívali třeba i jejich předkové. V knihovně se s touto historií mohli návštěvníci seznámit v roce 2020, kdy se konala výstava s názvem Dead Central.
Nevím, zda je nějaká souvislost mezi bývalým hřbitovem a „strašidelnými" nástupišti. Duchové na nádraží? Bojíte se?
Central Station ukrývá dvě tajemná nástupiště č. 26 a 27, tzv. strašidelná „nástupiště duchů". Ta byla vybudována v 70. letech, ale nikdy nebyla zprovozněna. Dodnes jsou opuštěná. V současné době se využívají k ukládání dokumentů.
Prý v nich ale straší. Říká se, že dělníci kontrolující tunely hlásili strašidelné události a slyšeli „hlasy mrtvých hrajících si dětí".
Jenže kdo se bojí, nesmí na nádraží.
Central Station je nádražím se zajímavou historií a také nějakým tím tajemstvím.
Denně ale žije rušným životem. Vlaky přijíždějí a odjíždějí podle jízdního řádu a ročně přepraví neskutečné množství cestujících. Např. v roce 2018 tady odbavili 85,4 milionů lidí.
Nasedat, ať si prší nebo svítí sluníčko, jede se. Vzhůru do roku 2022!
Slavnostní otevření proběhlo v srpnu roku 1906. Architektem je Walter Liberty Vernon. Budova je postavena ve stylu novorenesance. 2. dubna 1999 byla zapsána na seznam světového dědictví.
Jde o jednu z největších a nejrušnějších železničních stanic v Austrálii. Je centrem železniční dopravy Nového Jižního Walesu, ale zajišťuje i vlakové spojení např. do Melbourne, Canberry, Brisbane, Perth či Adelaide. Slouží také jako uzel sydneyského městského a příměstského železničního systému.
Central Station, to ale nejsou jen vlaky. Také dálkové autobusy odsud vyjíždějí do různých koutů Austrálie.
Když se ohlédneme do vzdálené historie, tak železnice dorazila do New South Wales v roce 1831.
První stanice byla v Sydney postavena v roce 1855 na místě Cleveland Paddocks, tj. mezi dnešními stanicemi Central a Redfern. A protože se nacházela blíže Redfernu, nesla právě toto jméno.
Byla to jednoduchá budova či spíše kůlna z vlnitého plechu s jediným 30,5 metrů dlouhým dřevěným nástupištěm. Časem, jak se rozrůstala železniční doprava, bylo potřeba rozšířit také nádraží.
Probíhaly přípravy, ale řeknu vám, není nad rivalitu. Jakmile se v Melbourne začalo pracovat na budování centrálního nádraží, Stanice Flinders Street, byly v Sydney urychleně připraveny plány na výstavbu zdejšího hlavního nádraží. Vše zkrátka chce ten správný impuls.
V Sydney se tedy mohlo začít budovat. Výstavbě nového nádraží ale nejdříve musely ustoupit mnohé budovy. A nejen budovy. Co ještě? O tom později.
Nyní se přesuneme v čase. V sobotu 4. srpna 1906 v 11.00 Premiér Carruthers slavnostně otočil klíčem ve dveřích rezervační kanceláře a oficiálně první vlak opustil novou stanici, Central Station. Vlak vyjel z nástupiště 12 a uháněl do stanice Parramatta.
Vlak Western Mail, který přijel do Sydney 5. srpna 1906 v 5:50, byl prvním vlakem, který do nové stanice dorazil.
Budova nádraží je postavena v novorenesančním stylu. Dominuje jí 75 metrů vysoká věž s hodinami. Věž byla nedílnou součástí původní podoby nádraží. Základní kámen byl ale položen 26. září 1903. Hodiny začaly fungovat až 3. března 1921 v 10.22. Hodinová věž má 4 ciferníky, z nichž každý má průměr 4,77 metru. Vede k nim 302 schodů. Hodiny spolehlivě fungovaly a obyvatelům a návštěvníkům Sydney ukazovaly čas po dlouhá léta. Poprvé se zastavily až 3. června 2010. Poté prošly sedmnáctiměsíční složitou rekonstrukcí.
Co nástupiště? Bez nich by nádraží nebylo nádražím. Kolik je tedy na Central Station nástupišť? Že by jich bylo 25? Nebo dokonce 27?!
Nástupiště 1-12 jsou určena pro meziměstské a mezistátní služby (např. Xplorer, XPT a Indian Pacific).
Nástupiště 13-1 5také sloužila meziměstskému spojení. Byla ale přebudována pro sydneyské metro.
Nástupiště 16-25 jsou využívána pro příměstskou vlakovou dopravu.
Nástupišť je tedy 25. Nebo ne? Vypadá to, že jsou tady ještě dvě další, zapomenutá. Nástupiště č. 26 a 27. Ta jsou ale …
Pšššš, i nádraží může mít nějaká tajemství či záhady.
Věřte nevěřte, ale o toto nádraží se bojovalo! Ano. Boj o nádraží.
Stanice si žila relativně klidně až do roku 1916. Tehdy došlo k nepokojům přezdívaným Bitva o Central Station. Šlo o vzbouření dobrovolníků z armádního výcvikového tábora v Liverpoolu, kteří se postavili proti nelidským podmínkám v tomto táboře. Vzbouřenci drancovali hotely v Liverpoolu a nakonec obsadili vlaky směřující do Sydney. Po příjezdu na Central začali nádraží ničit. Proti běsnícím vzbouřencům zasáhla policie. Došlo k přestřelce a jeden výtržník byl zastřelen. Důkazem této přestřelky je malá díra po kulce v mramoru u vchodu na první nástupiště.
Tisíce cestujících projdou Central Station. Málokdo z nich ale asi ví, že se na tomto místě bojovalo nebo že …
Nebo že na tomto místě kdysi býval hřbitov. Ten byl zbudován v roce 1820. Jak už víme, v roce 1901 bylo rozhodnuto, že v těchto místech bude stát hlavní nádrží. Bylo nutné urychleně přemístit 30.000 těl nebožtíků na jiné hřbitovy.
State Libraray v Sydney (sydneyská knihovna) pořádá výstavy, mimo jiné také věnované historii města. A tak jednou muselo dojít i na místo, kterým dnes denně projdou tisíce cestujících. A možná ani netuší, že tady kdysi odpočívali třeba i jejich předkové. V knihovně se s touto historií mohli návštěvníci seznámit v roce 2020, kdy se konala výstava s názvem Dead Central.
Nevím, zda je nějaká souvislost mezi bývalým hřbitovem a „strašidelnými" nástupišti. Duchové na nádraží? Bojíte se?
Central Station ukrývá dvě tajemná nástupiště č. 26 a 27, tzv. strašidelná „nástupiště duchů". Ta byla vybudována v 70. letech, ale nikdy nebyla zprovozněna. Dodnes jsou opuštěná. V současné době se využívají k ukládání dokumentů.
Prý v nich ale straší. Říká se, že dělníci kontrolující tunely hlásili strašidelné události a slyšeli „hlasy mrtvých hrajících si dětí".
Jenže kdo se bojí, nesmí na nádraží.
Central Station je nádražím se zajímavou historií a také nějakým tím tajemstvím.
Denně ale žije rušným životem. Vlaky přijíždějí a odjíždějí podle jízdního řádu a ročně přepraví neskutečné množství cestujících. Např. v roce 2018 tady odbavili 85,4 milionů lidí.
Nasedat, ať si prší nebo svítí sluníčko, jede se. Vzhůru do roku 2022!
Komentáře
Okomentovat