Úvodní, vlastně ilustrační fotografie, pořízená v National Gallery of New South Wales, Sydney, by měla navodit atmosféru světa australského domorodého umění.
Proč?
Stal se zázrak! Kupodivu také zprávy v České republice, konkrétně Televize Seznam, dne 14. 7. 2022 přinesly informaci z Austrálie, týkající se zajímavého uměleckého nálezu.
Že je vám jméno Arnhemská země povědomé? Už jsem se totiž o tomto místě australského kontinentu nepatrně zmínila v Setkání s australskou domorodou kulturou.
Konečně v televizi jiná než katastrofická zpráva a já …
A já si tuto zajímavou informaci nemohla náležitě vychutnat. Přišla totiž v době, kdy jsem žila nečekanou „vodní akcí". Havárie vody mi vzala 2 týdny života. Firma, kterou jsem sehnala v době svátků sice závadu zřejmě odstranila. Už ale bohužel neřešila tu další, závažnější z bytu nade mnou. Podle fakturované nehorázně vysoké částky to vypadalo, že jsem si objednala instalatéra snad až z Austrálie!
Ne! Firma rozhodně australská nebyla. Jak jsem později zjistila, nebyla ani česká. Majitelé i pracovníci pocházejí z jedné nejmenované evropské země. Možná někdy jindy stručně popíšu celý horor. Je to ale téma pro zcela jiný blog.
Vodní kalamita mi, bohužel, znemožnila cestu na filmový festival. Ach jo. Letos Karlovy Vary navštívil a byl hlavním hostem festivalu můj nejoblíbenější herec, Geoffrey Rush.
A ještě mi zabránila, jak jsem již zmínila, užít si krátkou ale zajímavou zprávu, na českých obrazovkách nevídanou. O Austrálii a nečekaném nálezu vzácných maleb.
Samozřejmě mi to nedalo a začala jsem pátrat, abych se dozvěděla více.
Dohledala jsem, že v Austrálii informaci o tomto objevu přineslo ABC Radio Darwin dne 4. června 2022.
Jde zřejmě o jedny z nejstarších a nejcennějších australských obrazů na kůře (Bark Painting), které byly po léta ukryty v trezoru v Melbourne.
Skupina umělců a kulturní poradce z Arnhem Land letěli asi 4 000 km na jih, do Melbourne, aby obrazy osobně viděli a prozkoumali.
Historie děl je zajímavá. V roce 1912 získal antropolog Sir Badwin Spencer obrazy na kůře výměnou za tabák! Tato, dnes zvláštně působící směna proběhla poblíž Gunbalanya, v západní části Arnhem Land. Během následující dekády si B. Spencer prostřednictvím svého místního kontaktu, objednal dalších 120 obrazů na kůře. Za ty už zaplatil tradičněji, tj. penězi. A jedna velmi zajímavá sbírka byla na světě.
Nyní umělci z Gunbalanya spolupracují s vědci, a společně chtějí najít autory těchto jedinečných a nenahraditelných děl, pocházejících zřejmě z doby kolem roku 1900 až možná 1922.
Pátrají po potomcích a skládají příběhy. Jak říká vedoucí výzkumná pracovnice, docentka Sally K May: „Je to skutečná detektivní práce".
Součástí výzkumu jsou historické záznamy, ale také vyprávění předávaná z generace na generaci, měření otisků rukou nebo porovnávání se skalními malbami z téže doby.
Na malbách jsou vyobrazeni nejrůznější živočichové, kupříkladu ryby, klokani, echidny, ale také bytosti předků.
Jde skutečně o jedinečnou uměleckou kolekci, která se vlastně zřejmě takto celistvá dochovala právě díky Siru B. Spencerovi.
Vědci nyní spolupracují s domorodou komunitou, aby společně odhalili tajemství těchto dávných příběhů.
Stal se zázrak! Kupodivu také zprávy v České republice, konkrétně Televize Seznam, dne 14. 7. 2022 přinesly informaci z Austrálie, týkající se zajímavého uměleckého nálezu.
Austrálie, Arnhemská země, jedny z nejcennějších obrazů na kůře.
Doplním, že Arnhem Land (Arnhemská země) najdeme na severu Austrálie, v Northern Territory (NT). Její rozloha je asi 90 000 km².Že je vám jméno Arnhemská země povědomé? Už jsem se totiž o tomto místě australského kontinentu nepatrně zmínila v Setkání s australskou domorodou kulturou.
Konečně v televizi jiná než katastrofická zpráva a já …
A já si tuto zajímavou informaci nemohla náležitě vychutnat. Přišla totiž v době, kdy jsem žila nečekanou „vodní akcí". Havárie vody mi vzala 2 týdny života. Firma, kterou jsem sehnala v době svátků sice závadu zřejmě odstranila. Už ale bohužel neřešila tu další, závažnější z bytu nade mnou. Podle fakturované nehorázně vysoké částky to vypadalo, že jsem si objednala instalatéra snad až z Austrálie!
Ne! Firma rozhodně australská nebyla. Jak jsem později zjistila, nebyla ani česká. Majitelé i pracovníci pocházejí z jedné nejmenované evropské země. Možná někdy jindy stručně popíšu celý horor. Je to ale téma pro zcela jiný blog.
Vodní kalamita mi, bohužel, znemožnila cestu na filmový festival. Ach jo. Letos Karlovy Vary navštívil a byl hlavním hostem festivalu můj nejoblíbenější herec, Geoffrey Rush.
A ještě mi zabránila, jak jsem již zmínila, užít si krátkou ale zajímavou zprávu, na českých obrazovkách nevídanou. O Austrálii a nečekaném nálezu vzácných maleb.
Samozřejmě mi to nedalo a začala jsem pátrat, abych se dozvěděla více.
Dohledala jsem, že v Austrálii informaci o tomto objevu přineslo ABC Radio Darwin dne 4. června 2022.
Jde zřejmě o jedny z nejstarších a nejcennějších australských obrazů na kůře (Bark Painting), které byly po léta ukryty v trezoru v Melbourne.
Skupina umělců a kulturní poradce z Arnhem Land letěli asi 4 000 km na jih, do Melbourne, aby obrazy osobně viděli a prozkoumali.
Historie děl je zajímavá. V roce 1912 získal antropolog Sir Badwin Spencer obrazy na kůře výměnou za tabák! Tato, dnes zvláštně působící směna proběhla poblíž Gunbalanya, v západní části Arnhem Land. Během následující dekády si B. Spencer prostřednictvím svého místního kontaktu, objednal dalších 120 obrazů na kůře. Za ty už zaplatil tradičněji, tj. penězi. A jedna velmi zajímavá sbírka byla na světě.
Nyní umělci z Gunbalanya spolupracují s vědci, a společně chtějí najít autory těchto jedinečných a nenahraditelných děl, pocházejících zřejmě z doby kolem roku 1900 až možná 1922.
Pátrají po potomcích a skládají příběhy. Jak říká vedoucí výzkumná pracovnice, docentka Sally K May: „Je to skutečná detektivní práce".
Součástí výzkumu jsou historické záznamy, ale také vyprávění předávaná z generace na generaci, měření otisků rukou nebo porovnávání se skalními malbami z téže doby.
Na malbách jsou vyobrazeni nejrůznější živočichové, kupříkladu ryby, klokani, echidny, ale také bytosti předků.
Jde skutečně o jedinečnou uměleckou kolekci, která se vlastně zřejmě takto celistvá dochovala právě díky Siru B. Spencerovi.
Vědci nyní spolupracují s domorodou komunitou, aby společně odhalili tajemství těchto dávných příběhů.
Jednu prastarou rodinnou historii objevil kulturní poradce Kenneth Mangiru v Melbourne v květnu 2022. Na tři metry velké kůře je vyobrazen krokodýl. Okamžitě poznal práci svého pradědečka Majumbu. "Můj pradědeček, dědeček otce mé matky, ztvárnil krokodýla jako skalní malbu. Ve velkém vytvořil totéž na kůře" řekl. Potvrdil to i profesor Joakim Goldhahn, další výzkumný pracovník pracující na tomto projektu, když uvedl, že na skále, vzdálené asi půl dne pěší chůze od Gunbalanya, byl nalezen totožný obraz, který pochází ze stejné doby jako ten na kůře.
Výzkum samozřejmě pokračuje, objevují se další zajímavé nálezy.
Bark Painting (obrazy na kůře) jsou považovány za nejstarší formu domorodého umění. Teď si možná říkáte, nejstarší forma umění a pochází z roku 1900?! Co je to za nesmysl?!
Vysvětlení je jednoduché. Jde skutečně o nejstarší formu umění. Jenže aby se díla na kůře dochovala, na to jsou moc křehká. Jinak řečeno, nejsou dlouhověká. Aby přetrvala staletí či tisíciletí, musela by být úzkostlivě chráněna.
Většina maleb na kůře pochází ze severní Austrálie, kde převládá polo-realističtější nebo stylizovanější křížové šrafování.
Dávní malíři těchto děl nikterak nezamýšleli je chránit a vystavovat natrvalo. Jejich účel byl bezprostřední. Byla vytvořena a měla sloužit jen pro danou situaci.
Výzkum samozřejmě pokračuje, objevují se další zajímavé nálezy.
Bark Painting (obrazy na kůře) jsou považovány za nejstarší formu domorodého umění. Teď si možná říkáte, nejstarší forma umění a pochází z roku 1900?! Co je to za nesmysl?!
Vysvětlení je jednoduché. Jde skutečně o nejstarší formu umění. Jenže aby se díla na kůře dochovala, na to jsou moc křehká. Jinak řečeno, nejsou dlouhověká. Aby přetrvala staletí či tisíciletí, musela by být úzkostlivě chráněna.
Většina maleb na kůře pochází ze severní Austrálie, kde převládá polo-realističtější nebo stylizovanější křížové šrafování.
Dávní malíři těchto děl nikterak nezamýšleli je chránit a vystavovat natrvalo. Jejich účel byl bezprostřední. Byla vytvořena a měla sloužit jen pro danou situaci.
Domorodci by objevená díla rádi vrátili tam, odkud pocházejí. Jenže dřevo a okr nejsou z dlouhodobého hlediska nejodolnějším materiálem. Není snadné najít způsob, jak díla převézt, aniž by byla poničena.
Bark Painting
Co vlastně Bark Painting je?
Jde o malby na kůře stromů. Australští domorodci obvykle používali kůru eukalyptů.
A jak dílo vzniká?
Hrubá, vnější kůra se odstraní a ztenčená vnitřní se suší tak, že se umístí nad oheň, aby se snížila vlhkost. Později se povrchy seškrabují a zplošťují závažím. Na takto připravenou kůru může umělec začít malovat.
Tradičně se malby na kůru stromů vytvářely pro instruktážní a ceremoniální účely a byly tudíž jen přechodnými objekty. Dnes jsou tato díla intenzivně vyhledávána sběrateli a veřejnými uměleckými institucemi.
Doktorka Sally May popsala návštěvu a jednání s domorodými umělci jako historickou a emocionální. „Budeme pátrat v archivech a pokud najdeme jména umělců, můžeme začít pracovat na jejich biografiích, a posunout tak tuto jedinečnou uměleckou sbírku od tzv. Spencer/Cahill Collection ke sbírce, která bude reprezentovat původní obyvatele a úžasné umělce, kteří tato díla vytvořili," řekla.
Malby na kůře jsou mimořádné a mají obrovský význam pro historii.
Jedná se sice zřejmě o nejstarší formu aboriginského umění. Ovšem díky křehkému přírodnímu materiálu, jakým kůra stromů bezesporu je, toto umění relativně postrádá dlouhověkost.
Proto jsou nalezená díla datovaná do roku 1900 tak vzácná.
Věřme, že se je povede konzervovat a zabezpečit tak, aby odolala zubu času a byla zachována pro další generace.
V National Gallery of NSW v Sydney dnešní domorodé umělecké putování začalo. A fotografie z téhož místa jej také zakončí.
Jde o malby na kůře stromů. Australští domorodci obvykle používali kůru eukalyptů.
A jak dílo vzniká?
Hrubá, vnější kůra se odstraní a ztenčená vnitřní se suší tak, že se umístí nad oheň, aby se snížila vlhkost. Později se povrchy seškrabují a zplošťují závažím. Na takto připravenou kůru může umělec začít malovat.
Tradičně se malby na kůru stromů vytvářely pro instruktážní a ceremoniální účely a byly tudíž jen přechodnými objekty. Dnes jsou tato díla intenzivně vyhledávána sběrateli a veřejnými uměleckými institucemi.
Doktorka Sally May popsala návštěvu a jednání s domorodými umělci jako historickou a emocionální. „Budeme pátrat v archivech a pokud najdeme jména umělců, můžeme začít pracovat na jejich biografiích, a posunout tak tuto jedinečnou uměleckou sbírku od tzv. Spencer/Cahill Collection ke sbírce, která bude reprezentovat původní obyvatele a úžasné umělce, kteří tato díla vytvořili," řekla.
Malby na kůře jsou mimořádné a mají obrovský význam pro historii.
Jedná se sice zřejmě o nejstarší formu aboriginského umění. Ovšem díky křehkému přírodnímu materiálu, jakým kůra stromů bezesporu je, toto umění relativně postrádá dlouhověkost.
Proto jsou nalezená díla datovaná do roku 1900 tak vzácná.
Věřme, že se je povede konzervovat a zabezpečit tak, aby odolala zubu času a byla zachována pro další generace.
V National Gallery of NSW v Sydney dnešní domorodé umělecké putování začalo. A fotografie z téhož místa jej také zakončí.
Musím se ještě podělit s jednou aktualitou
Opět jde o umění australských domorodců. Zajímavou zprávu přinesly 27. 7. 2022 SBS a National Indigenous Television (NITV). Jde o akci nazvanou „Reclaim the Void". Jedná se o umělecký projekt, zaměřený na jakousi náprava či regeneraci krajiny. Australskou pustinu změnily důlní provozy. Často dochází k tomu, že horníci vyhloubí obří jámy a po krátké době místo opustí. Jámy ale nezmizí. Země tak zůstane zraněna, řečeno slovy domorodců.
Organizátoři této akce jednají s několika důlními společnostmi. Doufají, že najdou „menší" důl s otevřenou jámou o průměru asi 100 až 200 metrů. Takováto plocha bude vyžadovat výrobu zhruba 3 000 až 5 000 koberců.
Koberců? Ano, koberců, které se stanou uměleckým dílem.
Bylo rozhodnuto, že nejlepším způsobem, jak vytvořit takovéto obří umělecké dílo, by bylo vyrobit jednotlivé tkané koberce, které se potom spojí do jednoho velkého textilního uměleckého díla, které důlní díru zakryje. Dokončené umělecké dílo by rádi instalovali začátkem roku 2024.
Domorodé umění Austrálie je nevyčerpatelná studnice inspirací.
Organizátoři této akce jednají s několika důlními společnostmi. Doufají, že najdou „menší" důl s otevřenou jámou o průměru asi 100 až 200 metrů. Takováto plocha bude vyžadovat výrobu zhruba 3 000 až 5 000 koberců.
Koberců? Ano, koberců, které se stanou uměleckým dílem.
Bylo rozhodnuto, že nejlepším způsobem, jak vytvořit takovéto obří umělecké dílo, by bylo vyrobit jednotlivé tkané koberce, které se potom spojí do jednoho velkého textilního uměleckého díla, které důlní díru zakryje. Dokončené umělecké dílo by rádi instalovali začátkem roku 2024.
Domorodé umění Austrálie je nevyčerpatelná studnice inspirací.
Komentáře
Okomentovat