Jistě ale S jako Sydney. Jenže, kdepak! Města mého srdce se abecední cestování netýká. Sydney je totiž samostatná kapitola.
Písmeno S přináší sníh. Ale také stezky. Nebo žlutě zářící slaměnky. To znamená, že vyrážíme vzhůru do hor. Do těch Sněžných.
Po těchto nádherných horách by byl rozhodně povolanějším a lepším průvodcem Jim Craig. Ptáte se, kdo že to je? Přece hrdina jedné z nejslavnějších básní A. B. "Banjo" Patersona "Muž od Sněžné řeky". Ta se stala předlohou stejnojmenného a neméně slavného filmu (viz. „Banjo“ Paterson, básník buše).
Jim Craig by uměl lépe než já vylíčit všechnu tu nádheru, která se ukrývá v drsné krajině nepřístupných hor.
Sněžné hory už jsou ale dávno přístupné všem. Svou drsnou krásu si ale naštěstí zachovaly.
Sněžné hory, Snowy Mountains, jsou nejvyšším pohořím Austrálie. Leží ve státě Nový Jižní Wales přibližně 210 km jihozápadně od Canberry a asi 490 km od Sydney.
Snowy Mountains jsou součástí Australských Alp a tím pádem také Velkého předělového pohoří, které je hlavním a největším pohořím australského kontinentu a třetím nejdelším pohořím na světě. Má délku více než 3 500 km, šířka se pohybuje mezi 160 až 300 km. Prochází přes australské státy Queensland, New South Wales a Victoria.
Nejvyšším vrcholem je Mount Kosciuszko (2 228 m n. m.), což je zároveň nejvyšší hora Austrálie. Leží zde i druhá nejvyšší hora, Mount Townsend (2 209 m n. m.). Obě jsou součástí Národního parku Kosciuszko.
Pramení zde Snowy River (Sněžná řeka), která je dlouhá 485 km. A také řeky Murray a Murrumbidgee, která je dlouhá 1 485 km. Řeka Murray tvoří hranici států Nový Jižní Wales a Vicrtoria a protéká státem Jižní Austrálie. Je dlouhá 2 570 km.
V letech 1949–1974 byla uvedena do provozu soustava 16 velkých přehrad a 7 vodních elektráren Snowy Mountains Scheme.
Evropané se ve větší míře ve Snowy Mountains začali objevovat až v 30. letech 19. století. V roce 1840 oblast prozkoumal polský geolog Pawel Strzelecki. Ten nejvyšší horu Austrálie pojmenoval Mount Kosciuszko, a to podle generála Tadeusze Kosciuszka.
Po objevení zlata koncem padesátých let 19. století také zde propukla zlatá horečka a i díky tomu bylo založeno město Kiandra.
Infrastrukturu pro zlatokopy později začali využívat lyžaři a oblast se stala oblíbeným a vyhledávaným střediskem zimním sportů. V Kiandře byl v roce 1957 instalován první lyžařský vlek.
Region Sněžných hor se nepodobá žádnému jinému a je zde krásně ve všech ročních obdobích.
Slunná Austrálie bývá také zasněžená. Zimní snímky ze Sněžných hor nemám, proto jsem si na pomoc vzala krásnou knihu Národní parky a divoká příroda Austrálie, ze které je následující fotografie.
Já zimu a sníh nemusím, proto jsem Snowy zažila bez sněhové peřiny.
Místo bílé mrazivé pokrývky se mi hory předvedly v jiné kráse. Pláně rozsvítila zlatá záře. Nádherná podívaná, že?! O tuto žlutou nádheru se postaraly kytičky zdánlivě nenápadné. Slaměnky!
V těchto malebných horách najdeme jak náročná dobrodružství, tak i klidnou samotu.
Dramatické vrcholy střídají úchvatné strže. Lyžařská pole, jeskyně, alpské říčky, ledovcová jezera. Kontrasty, které Sněžné hory nabízejí nikdy nepřestanou překvapovat a inspirovat.
Slunce předává štafetu měsíci, stmívá se. Skupinky klokanů krásně doplňují atmosféru podvečera kdesi u jezera ve Sněžných horách.
Básník to vše umí vyjádřit milionkrát lépe než já. Někdy ale ani ten sebelepší poeta nebo fotograf nedokáže všechny přírodní divy a krásy zachytit a dokonale zprostředkovat.
Pokud to jde, je úplně nejlepší všechnu nádheru zažít osobně.
Písmeno S přináší sníh. Ale také stezky. Nebo žlutě zářící slaměnky. To znamená, že vyrážíme vzhůru do hor. Do těch Sněžných.
Snowy Mountains
Jim Craig by uměl lépe než já vylíčit všechnu tu nádheru, která se ukrývá v drsné krajině nepřístupných hor.
Sněžné hory už jsou ale dávno přístupné všem. Svou drsnou krásu si ale naštěstí zachovaly.
Sněžné hory, Snowy Mountains, jsou nejvyšším pohořím Austrálie. Leží ve státě Nový Jižní Wales přibližně 210 km jihozápadně od Canberry a asi 490 km od Sydney.
Snowy Mountains jsou součástí Australských Alp a tím pádem také Velkého předělového pohoří, které je hlavním a největším pohořím australského kontinentu a třetím nejdelším pohořím na světě. Má délku více než 3 500 km, šířka se pohybuje mezi 160 až 300 km. Prochází přes australské státy Queensland, New South Wales a Victoria.
Nejvyšším vrcholem je Mount Kosciuszko (2 228 m n. m.), což je zároveň nejvyšší hora Austrálie. Leží zde i druhá nejvyšší hora, Mount Townsend (2 209 m n. m.). Obě jsou součástí Národního parku Kosciuszko.
Pramení zde Snowy River (Sněžná řeka), která je dlouhá 485 km. A také řeky Murray a Murrumbidgee, která je dlouhá 1 485 km. Řeka Murray tvoří hranici států Nový Jižní Wales a Vicrtoria a protéká státem Jižní Austrálie. Je dlouhá 2 570 km.
V letech 1949–1974 byla uvedena do provozu soustava 16 velkých přehrad a 7 vodních elektráren Snowy Mountains Scheme.
Evropané se ve větší míře ve Snowy Mountains začali objevovat až v 30. letech 19. století. V roce 1840 oblast prozkoumal polský geolog Pawel Strzelecki. Ten nejvyšší horu Austrálie pojmenoval Mount Kosciuszko, a to podle generála Tadeusze Kosciuszka.
Po objevení zlata koncem padesátých let 19. století také zde propukla zlatá horečka a i díky tomu bylo založeno město Kiandra.
Infrastrukturu pro zlatokopy později začali využívat lyžaři a oblast se stala oblíbeným a vyhledávaným střediskem zimním sportů. V Kiandře byl v roce 1957 instalován první lyžařský vlek.
Region Sněžných hor se nepodobá žádnému jinému a je zde krásně ve všech ročních obdobích.
Slunná Austrálie bývá také zasněžená. Zimní snímky ze Sněžných hor nemám, proto jsem si na pomoc vzala krásnou knihu Národní parky a divoká příroda Austrálie, ze které je následující fotografie.
Já zimu a sníh nemusím, proto jsem Snowy zažila bez sněhové peřiny.
Místo bílé mrazivé pokrývky se mi hory předvedly v jiné kráse. Pláně rozsvítila zlatá záře. Nádherná podívaná, že?! O tuto žlutou nádheru se postaraly kytičky zdánlivě nenápadné. Slaměnky!
V těchto malebných horách najdeme jak náročná dobrodružství, tak i klidnou samotu.
Dramatické vrcholy střídají úchvatné strže. Lyžařská pole, jeskyně, alpské říčky, ledovcová jezera. Kontrasty, které Sněžné hory nabízejí nikdy nepřestanou překvapovat a inspirovat.
Slunce předává štafetu měsíci, stmívá se. Skupinky klokanů krásně doplňují atmosféru podvečera kdesi u jezera ve Sněžných horách.
Básník to vše umí vyjádřit milionkrát lépe než já. Někdy ale ani ten sebelepší poeta nebo fotograf nedokáže všechny přírodní divy a krásy zachytit a dokonale zprostředkovat.
Pokud to jde, je úplně nejlepší všechnu nádheru zažít osobně.
Komentáře
Okomentovat